Mnohé mámy to znají. Neklidné vrtění, potřeba pokaždé přebalit, pláč. Opruzeniny neboli plenková dermatitida jsou u miminka velmi nepříjemným kožním onemocněním, a to nejen na pohled. Kůže miminka je zarudlá, štípe, svědí a v horších případech může dojít i k zánětu. Ale netřeba si zoufat. Plenková dermatitida je jen dočasná záležitost a při správné péči bude pokožka zadečku vašeho miminka znovu fit.

Opruzenina, jiným jménem intertrigo, vzniká všude tam, kde se pokožka často tře o oblečení nebo plenku, zejména v kožních záhybech, zkrátka tam, kde je teplo a vlhko. Je specifickým typem kontaktní dermatitidy. Pokud jsou plenky nebo oblečení těsné a neprodyšné, katastrofa je na světě. Dochází k zadržování potu, který se nemá jako odvětrat, a v takovém prostředí se velmi daří bakteriím, houbám i kvasinkám. Ty dermatitidu přirozeně ještě zhoršují nebo mohou být také její příčinou.

Plenková vyrážka – nejen u miminek

Pojmenování plenková vyrážka nebo plenková dermatitida evokuje, že se jedná výlučně o dětskou chorobu. Nenechte se však splést, objevit se může rovněž u batolete i dospělého člověka.

Co ji způsobuje?

• nedostatečná hygiena – pokud má jemná pokožka děťátka delší kontakt s promočenou plenou, mohou se u něj objevit opruzeniny, a v případě, že má citlivější pokožku, stačí často jen chvilka. Je to způsobeno obsahem kyseliny močové v moči a dalších látek, které pokožku dráždí. Taková kůže je náchylnější ke vzniku kvasinkové či bakteriální infekce. Opruzenina vzniká často i tehdy, když se batoleti podá nová strava. Stolice je najednou jiná, pokožka na kontakt s ní může špatně reagovat a zčervená.
• tření – maminky často v dobré vůli zabalí miminko do plenky příliš natěsno. Miminku se tak o záhyby pleny třou vnitřní stehna. Totéž platí i o těsném oblečení.
• seborea – seboroická dermatitida trápí mnoho malých dětí, a přestože se projevuje na tvářičce, vlasech či krku, čas od času se v podobě nažloutlých mastných šupinek objeví i pod plenkou.
• alergická reakce – jednou z hlavních příčin vzniku opruzenin je alergie na plenu, vlhčené ubrousky, prací prostředek nebo kosmetiku.
• bakteriální a kvasinková infekce – je dobře známo, že ve vlhkém prostředí se daří bakteriím, kvasinkám i houbám. Pod plenou se miminko může zpotit, a tak jsou jeho zadeček, stehna, podbřišek a genitálie v přímém ohrožení infekce.
• užívání některých léků – jde především o antibiotika, po kterých dochází u určitého procenta osob ke kožním reakcím. Rovněž může děťátko dostat z antibiotik průjem, což stejně ohrožuje pokožku.

Pět zásad v péči o opruzeniny

1. Okamžitě přebalit!

Při léčbě opruzenin je nutná zvýšená péče a zejména hygiena. Pokožku v oblasti pleny udržujte v maximální čistotě a suchu. Tedy vždy, když zaznamenáte, že dítě vykonalo do pleny potřebu, neprodleně ho přebalte. Platí to i při malé potřebě. Nepříjemnou komplikací je, že je třeba tento postup dodržovat i v noci, takže na klidné noci budete muset na chvilku zapomenout.

Při léčbě opruzenin začněte včasným přebalováním.

2. Mýt jen v čisté vodě

Po výměně pleny důkladně očistěte zadeček čistou vodou. Není třeba žádné mýdlo, s výjimkou hypoalergenního, určeného pro dětskou pokožku. Klasické mýdlo by pokožku zbytečně podráždilo a vysušilo. Vlhčené ubrousky při plenkové dermatitidě nedoporučujeme používat, ale mnoho maminek na ně nedá dopustit. Pokud jste se rozhodli pro tuto alternativu, používejte pouze hypoalergenní vlhčené ubrousky bez parfemace a alkoholu. Na trhu jsou v současnosti již dostupné i vlhčené ubrousky na bázi vody. Můžete si je vyrobit i sami doma. Stačí vám na to láhev s vodou a vatový tampon. Po očištění pokožku důkladně, ale velmi jemně osušte.

3. Aplikovat bariérový krém

Na čistou osušenou pokožku naneste krém proti opruzeninám, který ji díky svému složení a konzistenci spolehlivě ochrání před močí a stolicí. Na trhu existuje velmi slušný výběr a možná se v něm těžko orientujete. Opět zde platí zásada, že čím méně přídatných látek a chemikálií, tím lépe. Vynikající účinky mají krémy s obsahem vysokomastných složek, jako je lanolin či vazelína, nebo složek poskytujících kůži potřebnou hydrataci a antibakteriální účinek (alantoin) v kombinaci s některými bylinkami, například měsíčkem.

4. Nechat kůži dýchat

Při opruzeninách je důležité nechat miminko co nejvíce bez plenky, aby pokožka mohla dýchat. Vzduch totiž napomáhá hojení. Jelikož dermatitida může vzniknout i v důsledku alergické reakce na nějakou látku obsaženou v plence, používejte pouze certifikované hypoalergenní pleny s dobrou absorpcí a prodyšností. Které plenky jsou pro vaše miminko nejvhodnější, které nejlépe toleruje, zjistíte jen zkoušením.

5. Nepoužívat aviváž

Dětské oblečení perte výlučně ve speciálních pracích prostředcích bez parfemace pro kojence a bez přidání aviváže.

Když už musíte k lékaři…

Pokud přes dodržování všech zásad opruzeniny neustupují, nebo se dokonce jejich stav zhorší, měli byste navštívit pediatra. Ten obvykle miminku diagnostikuje kvasinkovou infekci a předepíše vhodný antimykotický krém.

Bezplenková metoda – BKM

Pravděpodobně jste už o ní slyšeli, ale nedokážete si představit, že byste ji aplikovali u vašeho dítěte? Pokud ale váš drobeček trpí častými opruzeninami, možná by právě tato metoda byla vhodným řešením. Při bezplenkové komunikační metodě (BKM) totiž, jak už z názvu vyplývá, nebudete potřebovat pleny, a pokud, tak jen občas jako pojistku. Vše je založeno na vnímání a porozumění signálům vašeho miminka, že jde vykonat potřebu. Může to být pláč, grimasy, zastavení se v činnosti a jakoby „zamrznutí“, nebo naopak zvýšený nervózní pohyb. Když se rodič naučí dekódovat tyto signály, začne sklízet první úspěchy.

Při zavedení bezplenkové metody je riziko vzniku opruzenin nižší.

Začít s BKM je však třeba co nejdříve, ideálně od narození do tří měsíců života. Funguje to takto: Poté, co zaznamenáte signál miminka, že potřebuje vykonat potřebu, svléknete ho a podržíte nad nočníkem. Děťátko držte v klubíčku, tedy v poloze, která mu je přirozená. Nad nočník dítě dávejte i tehdy, když vám to našeptá vaše intuice. Nezapomeňte přitom miminko povzbuzovat. Potřebu bude provádět s o to větší radostí. Při BKM hraje rovněž roli denní rytmus. Nejčastěji bude dítě chtít čurat či kakat po probuzení, po rozbalení pleny či během krmení.

autor: Dixi